EXTRALIGA V BOXU - 18.4.2010 - PROSTĚJOV ... DTJ Prostějov – BC Samson České Budějovice 18. dubna 2010 v 10:00 Hlavní rozhodčí: Ladislav Resl (Ústí) Ringový rozhodčí: Kocourek (Olomouc) Bodoví rozhodčí: Zetek (Děčín), Želasko (Ostrava) www.aaa-replica.com Váhová kategorie do 54 kg (bantamová) Martin Parlagi (1988, 125 zápasů, 92 výher, 24 proher, 12 remíz, Čtvrtfinalista Mistrovství Evropy v Liverpoolu 2008, Vítěz Velké ceny Ostravy 2008, Vítěz Velké ceny Ústí nad Labem 2010) versus Denis Telvák (1992, přes 20 zápasů) Parlagi nezkušeného Telváka, který boxoval v opačném gardu, k ničemu nepustil. Byl přesnější, tvrdší, úderově pestřejší, zcela diktoval tempo. Telvák byl zcela bezzubý, prakticky jen ustupoval v krytu, který stejně nebyl stoprocentní. Do 2. kola nenastoupil a Prostějov šel do vedení, když Parlagi zvítězil vzdáním ve 2. kole. Váhová kategorie do 57 kg (pérová) Pavel Polakovič (1993, 48 /36 – 9 – 3/, Vítěz Turnaje olympijských nadějí 2009, Bronzový medailista z M ČR seniorů 2009, odchovanec Dukly Olomouc) versus Ruslan Šachaldajev (1988, 60 – 39 vítězných) V 1. kole Polakovič dal vzpomenout éře svého otce, a to především vynikajícímu a ladnému pohybu, s nímž se musí boxer narodit. Ovšem pohyb bylo to jediné, čím Pavel svého středoasijského soupeře předčil. Ruslan měl tvrdší úder, téměř bezchybný kryt a ofenzivní pojetí, k čemuž byl ostatně nucen Polakovičovou výškovou převahou. Kolo vyhrál podle mne Šachaldajev. Ve 2. kole Polakovič trochu přidal a byl aktivnější, nicméně podle mého názoru začal posléze odcházet fyzicky, což svědčí buď o zdravotních problémech nebo (a to bohužel spíše...) o nedostatečné tréninkové morálce. Stále krásně unikal, ale již z úniků nezvládal Ruslana zasahovat, což se mu tu a tam v 1. kole podařilo, byť nepříliš silně. Ačkoliv začátek kola občas Šachaldajevův kryt prostřelil, závěr kola patřil opět budějoviskému boxerovi a já opět viděl vyhrát jej. Třetí kolo bylo z Polakovičovy strany již velmi nečisté a já osobně bych jej neváhal veřejně napomínat. Tady to bylo poprvé a naposledy, kdy se hostující trenér Fáber hněval spravedlivě. Ruslan boxoval čistě a trefoval se, vyhrál podle mne i kolo poslední a celkově rozhodčí spravedlivě rozhodli o vítězství hostujícího boxera, čímž České Budějovice srovnaly stav. Váhová kategorie do 60 kg (lehká) Miroslav Šerban (1991, 84/70 – 14/, Mistr ČR seniorů 2009, čtvrtfinalista MS juniorů 2009 v poslém Szczecine, odchovanec Kroměříže) versus Jiří Štádler (1992, 58 – 42 vítězných, Mistr ČR v juniorech i kadetech) Oba boxeři předvedli hezký zápas, v němž měl ovšem navrch domácí Mirek Šerban. Jirka Štádler měl sice výraznou výškovou převahu, ale na straně Mirka byla síla, výbušnost i tvrdost. A také technika. Mirek Šerban vyhrál všechna kola, nicméně Štádler mu byl důstojným soupeřem a umožnil divácky vděčný zápas. Šerban boxoval ofenzivně, v dobrém krytu a dynamickém pohybu, z nějž vždy dokázal Štádlera dostat do provazů a zakončit tří/čtyřúderovou sérii tvrdým zadním direktem či zvedákem. Jirka Štádler, který se občas až příliš skláněl a ringový Resl se snažil vyhnout veřejnému napomínání hledáním jiných faulů, se pokusil v posledním kole o zvrat, ale Šerban mu to neumožnil a i v nejvyrovnanějším posledním kole nakonec plzeňského odchovance přeboxoval, což bylo spravedlivě odměněno jeho vítězstvím. Váhová kategorie do 64 kg (lehká welterová) Marek Bosý (1989, 108 /79 – 12 – 8/, Juniorský mistr ČR 2007 a 2008, 1. Vicemistr ČR 2009, účastník MS juniorů 2008, odchovanec Komety Brno) versus Josef Zahradník (1986, 140? – neslyšel jsem dobře hlasatele) Jednalo se pro mne osobně o nejlákavější zápas. Nakonec se skutečně jednalo o pěknou boxerskou podívanou. Boxovalo se v nadprůměrném tempu. Bosý byl přesnější a v prvním kole i pohyblivější. Zahradník byl ovšem ofenzivnější a tvrdší. Viděl jsem jej na živo poprvé a docela se mi zalíbil, tak jsem se těšil na druhá dvě kola. 2. kolo bylo podobné s tím, že Zahradník přidal a zápas se absolutně srovnal. Bosý chyboval v obraně, poněvadž zůstával občas dlouho pasivně ve dvojitém krytu, což opticky dělalo dojem, že jej Zahradník bije. Nicméně drtivá většina jeho úderů končila v Markově krytu. Třetí kolo začal lépe Bosý, ale poslední minuta zcela patřila Zahradníkovi. Zahradník byl po celý zápas ofenzivnější, tvrdší. Bosý byl přesnější a hlavně čistší. Zahradník měl být jednoznačně napomínán, a to za sklánění hlavy. V určitých momentech doslova ohrožoval zdraví nejen svého soupeře, ale i svoje. Před verdiktem jsem předpokládal, že zápas vyhraje Bosý, ovšem rozhodčí děli jinak. V českém prostředí obecně takové zápasy vyhrávají domácí. Na druhou stranu je fakt, že Zahradník dal do zápasu více srdce a bojovnosti (a vůbec se mi jeho box líbil) a Bosý místy těžil jen z talentu a nešel za vítězstvím jednoznačně. Zápas přesto považuji za nepřesně rozhodnutý (nikoli ale vysloveně otočený!, navíc celkový výsledek neovlivnil), i s přihlédnutím k Zahradníkově hlavě. Kdyby to bylo venku, neřeknu ani popel, doma měl ovšem vyhrát Bosý. Byly – li by umožněny remízy, dal bych remízu. Po tomto výsledku hostující trenér pan Fáber pochopitelně nevřískal... Váhová kategorie do 69 kg (welterová) Vít Král ml. (1992, 145 /126 – 19/, několikanásobný Mistr ČR kadetů a juniorů, Mistr ČR seniorů 2009, čtvrtfinalista ME kadetů 2008, odchovanec Komety Brno) versus Denis Kalous (1992, 48 – 33 vítězných, pražský odchovanec) Zápas věkově stejně starých, ale zkušenostně zcela nesouměřitelných boxerů. Král ml. I po vážném zranění pravé ruky zápas jednoznačně ovládl a Kalouse normálně školil. Měl o dvě třídy lepší pohyb po ringu a práci nohou obecně, na rozdíl od Denise, který promachoval a nedosahoval, uměl najít správnou vzdálenost. Kdyby ke svému projevu přidal ještě tvrdý zadní zvedák, zápas by asi skončil před limitem. Denis Kalous se nepodělal, což je dobrý počin, nicméně nedal za zápas podle mého názoru jediný bodovatelný úder a Král jej naprosto s přehledem porazil. Byl to rozdíl minimálně třídy. Váhová kategorie do 75 kg (střední) Vardan Besaljan (1985, v ČR od roku 2001 84 zápasů /60 – 19 – 5/, Juniorský Mistr ČR 2002 a 2003, Mistr ČR seniorů 2009, účastník MS v Miláně 2008, odchovanec Gaži Brno) versus Michal Vodárek (1987, počet zápasů jsem nezachytil, zhruba kolem 100) Další zápas na který jsem se těšil, ponevadž Besaljan umí udělat show a pravogarďáka Vodárka také předcházela dobrá pověst. V tomto zápase to ovšem bylo jenom o Besaljanovi. Vardan se rozhodl vyučovat v tomto zápase zadní úder a počínal si jako skutečný profesor. Vodárka kontroval ze zadní tak ukázkově, že nebylo co řešit. Vodárek si s jeho taktikou nedovedl naprosto poradit a musím říci, že v tomto zápase, kdy jsem jej na živo viděl poprvé, mne jako diváka zklamal. Besaljan navíc zápas zvládl výborně i takticky a nenechal se vyprovokovat ke rvačkám, což se mu občas stává. Ačkoliv to asi vyzní krutě, Besaljanovi se tuto neděli podařilo Vodárka dokonale zesměšnit a ten krom nesportovních gest nepředvedl vůbec nic. Když pak spravedlivě vyhlásili Besaljana jednoznačným vítězem, bylo naprosto nepochopitelné, že trenér Fáber proti verdiktu mermomocí prostestoval. Nelze to nazvat jinak, než ztrátou soudnosti. Nemluvě o tom, že při stoprocentním dodržování pravidel by měl být vykázán z rohu, poněvdž byl ringovým několikrát upozorňován na nevhodné chování. Na trenéra Fábera jsem již dříve slyšel od různých lidí, že neumí zvládat své emoce a přijmout spravedlivou porážku. Bohužel tyto zvěsti se mi v Prostějově zcela potvrdily a to i ve zbylých zápasech. Váhová kategorie do 81 kg (polotěžká) Imre Sellö (1983, 123 /102 – 16 – 6/, 1. vicemistr světa juniorů 2003, čtyřnásobný mistr Maďarska, účastník ME 2006 v bulharském Plovdivu, účastník OH v Pekingu 2008, odchovanec Keczkemétu) versus Erik Soumar. K Soumarovi jsem nestačil ani nasbírat informace, protože zápas byl u konce velmi rychle. Sellö jej celé první kolo honil po ringu a sázel mu jeden úder za druhým. Do 2. kola Soumar již nenastoupil, avizoval zraněnou ruku a prohrál vzdáním ve 2. kole. Nemám nejmenší důvod se domnívat, že by Sellö nevyhrál, i kdyby se boxovalo dál, byl to rozdíl dvou tříd, Soumar nebyl schopen za ty tři minuty na nic reagovat. Váha do 91 kg (těžká) Petr Novotný (1980, 99 /68 – 23 – 8/, trojnásobný mistr ČR, účastník MS 2007 v Chicagu) versus Přemysl Batěk (1983, 88 – 66 vítězných) Zápas měl opět jednoznačný průběh, Novotný Batěka normálně zbil. Hrál proti vyššímu soupeři tělem, trefoval ho háky a křížovými údery. Ve 2. kole neměl Batěk daleko k počítání. Celý zápas byl hrou kočky s myší a Novotný jasně vyhrál. Pozápasové pokřiky hostujícího trenéra jsem už bral jako jakýsi kolorit. Váha nad 91 kg (supertěžká) Stanislav Bártek (1973!, 400! /320 vítězných, dvojnásobný mistr ČR) versus Pavel Šour (1082, 56 / 44) Veterán Bártek boxující poslední sezóny (podle pravidel je 37 let naprosté maximum pro amatérský box) se postavil v nejlepším věku se nacházejícímu Šourovi, který sice nemá za sebou tak obrovské množství zápasů, ale za to disponule hromotluckou figurou. Bártek je sice o dost menší, ale dokonale v tomto jinak nehezkém zápase využil svého pravého gardu a zasahoval Šoura levou zadní. Byly to ostatně jediné slušné údery tohoto zápasu. Šour nepochopitelně chodil k menšímu Bártkovi na tělo, neustále talčil a nic na veterána, který s boxem začal dříve, než se většina dnes boxujících borců narodila, nevymyslel. Bártek vyhrál zaslouženě, podle mého názoru bez ohledu na domácí prostředí, protože Šour prostě nedal úder. Výstupy jeho trenéra celé představení završily a jelo se domů.

[ web ]  [ zpět ]

Soubory k článku

výsledky

všechny výsledky >>

home o nás informace kalendář tv program fotky videa odkazy představujeme pro přímé členy kontakty